|
|
Analýza dobrovolnictví na Českobudějovicku
WOLMUTH, Karolína
Bakalářská práce se zabývá problematikou dobrovolnictví. Cílem práce je analýza dobrovolnictví na Českobudějovicku. K naplnění tohoto cíle slouží představení základních teoretických východisek a popis stávajícího stavu dobrovolnictví v České republice. V prvních třech kapitolách práce je podáno vymezení dobrovolnictví, jeho využití v sociální oblasti, přístup české veřejnosti k dobrovolnictví. Detailněji je popsán management dobrovolnictví, přičemž důraz je kladen na proces výběru dobrovolníků, zajištění jejich přípravy na dobrovolnickou činnost, pozornost je věnována také hodnocení a motivaci dobrovolníků. V praktické části je popsán realizovaný kvalitativní výzkum, jehož cílem bylo analyzovat realizaci dobrovolnictví na Českobudějovicku. Hlavní výzkumná otázka zněla: Jak v současné době vypadá problematika dobrovolnictví na Českobudějovicku? Od této otázky bylo odvozeno pět dílčích výzkumných otázek. Metodami sběru dat byly polostrukturované rozhovory a též se jednalo o analýzu dokumentů. Výběrový soubor tvořilo pět komunikačních partnerů z organizací na Českobudějovicku, kteří působí v roli koordinátora dobrovolníků. Data získaná z rozhovorů byla analyzována s využitím designu zakotvené teorie. Výstupem bylo navržení nové teorie, v níž je kladen důraz na posílení role supervize v managementu dobrovolnictví. Dobrovolníci supervizi nevyužívají, v případě potřeby se obracejí na koordinátory. Koordinátoři jsou však zatíženi zvýšenou administrativou a nemohou přebírat odpovědnost za práci zaměstnanců organizací, v nichž dobrovolníci působí a kteří by měli dobrovolníkům poskytovat potřebnou podporu a vedení. Supervize by navíc měla sloužit jako nástroj posílení identity dobrovolníka a zvýšení zájmu o dobrovolnictví ve společnosti, prostřednictvím osvěty realizované dobře vedenými dobrovolníky.
|
|
|
Zvládání pracovní zátěže u pracovníků ve vybrané domácí hospicové péči
ADLEROVÁ, Michaela
Doprovázení je pro pracovníky v hospicové a paliativní péči symbolem podat nevyléčitelně nemocnému pomocnou ruku a jít jeho cestou. Hlavním cílem sociálního pracovníka a zdravotní sestry je zlepšení kvality života člověka v terminálním stádiu onemocnění. Sociální pracovník a zdravotní sestra domácí hospicové péče jsou běžně články multidisciplinárního týmu v hospicové péči a společně s ostatními odborníky přispívají ke zvýšení kvality života klientů. Mnoho pracovníků domácí hospicové péče je vystaveno denně silnému stresu a hrozí syndrom vyhoření, případně rozvoj některé úzkostné poruchy nebo deprese. Tématem bakalářské práce je zvládání pracovní zátěže u pracovníků ve vybrané domácí hospicové péči. Cílem práce je zmapovat pracovní zátěž, se kterou se pracovník potýká a její zvládání. Hlavní výzkumná otázka zní: Jaké faktory ovlivňují zvládání pracovní zátěže v domácí hospicové péči? Metodikou byl zvolen kvalitativní sběr dat (metoda dotazování, technika polostrukturovaný rozhovor). Pracovníci v hospicové péči jsou vybráni metodou kvótního výběru. Zvolené kvóty jsou následující: dotazovaný pracuje v přímé péči s klientem minimálně půl roku a je ochotný spolupracovat.
|
|
|
Povědomí zdravotníků o psychosociální intervenční péči
DAŠKOVÁ, Veronika
Povědomí zdravotníků o psychosociální intervenční péči Abstrakt Cíle práce, výzkumné otázky a hypotézy: Předmětem výzkumu je vyhodnotit povědomí zdravotníků o psychosociální intervenční péči. Na základě předmětu výzkumu byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: Zjistit reálný stav poskytování psychosociální intervenční péče. Cíl 2: Zjistit možnosti nabídky a využití psychosociální intervenční péče ve zdravotnických zařízeních. Metodika a výzkumný soubor: V diplomové práci byly využity techniky kvantitativního a kvalitativního sběru dat. Kvantitativní šetření bylo provedeno pomocí dotazníků. Tento dotazník byl rozdán zdravotníkům ve vybraných organizacích (Krajské nemocnice Liberec a.s., Oblastní nemocnice Jičín, a.s. a Fakultní nemocnice Hradec Králové). Velikost výzkumného souboru je 170 respondentů. Kvalitativní metoda sběru a analýzy dat probíhala pomocí polostrukturovaných rozhovorů s peery ve stejných organizacích. Celkem jsme oslovili pět peerů. Získané poznatky a závěr: Z provedeného výzkumného šetření vyplývá, že zdravotníci vnímají svou práci jako psychicky a fyzicky náročnou. Náročnost zdravotnické profese je vnímána ve všech věkových kategoriích zdravotníků napříč obory a nezávisle na délce praxe. Polovina dotazovaných zdravotníků uvažovala o změně zaměstnání, kdy důvodem ke změně by byla psychická a fyzická náročnost tohoto povolání. Více než polovina zdravotníků má povědomí o fungování systému psychosociální intervenční péče. Z šetření dále vyplývá, že se zdravotníci ocitají v extrémní psychické zátěži, která by si vyžádala psychosociální intervenční péči. Pouze nízké procento zdravotníků však tuto službu využije. Z provedeného kvalitativního šetření vyplývá, že zdravotníci mají obavu, že nebude zachována jejich anonymita při využití psychosociální intervenční péče, která souvisí s nedůvěrou v peery. Z pohledu peerů je důležitá vyšší informovanost o této službě, pomáhající zdravotníkům v jejich psychicky náročném povolání, jež by zvýšila její využití a efektivitu. Výstupem této práce bude návrh na zařazení témata o psychosociální intervenční péči do pravidelných školení pro zaměstnance.
|
|
|
Problematika uplatnění speciálního pedagoga na trhu práce
ŠÍMOVÁ, Aneta
Bakalářská práce Problematika uplatnění speciálního pedagoga na trhu práce se zabývá otázkou co musí speciální pedagog, který chce být kvalifikovaným pracovníkem daného oboru, všechno splňovat. Práce se dělí na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola objasňuje předmět a cíl speciální pedagogiky, její legislativu a uplatnění speciální pedagoga. Druhá kapitola se zabývá kompetencemi speciálního pedagoga a rozvojem těchto kompetencí. Poslední třetí kapitola pojednává o supervizi, která je důležitou součástí prevence syndromu vyhoření. V empirické části bakalářské práce je uvedeno, jaké cíle byly zvoleny a výzkumné otázky. Dále zde nalezneme popis použité metody výzkumu, kterou byly polostrukturované rozhovory. Hlavními cíli této práce bylo zjistit profilaci speciálního pedagoga v reálném pracovním prostředí, zmapovat postoj k profesnímu sebevzdělávání a taktéž zmapovat požadavky vedoucího managementu na speciálního pedagoga na svém pracovišti. V rámci rozhovorů byli osloveni probandi, kteří jsou na vedoucí pozici speciálních pedagogů a samotných speciálních pedagogů na Strakonicku. Dozvídáme se zde, co všechno má speciální pedagog splňovat, od charakterových vlastností až po vzdělávání. Najdeme zde různé shody a neshody mezi probandy v názoru na zaměstnávání nedávných absolventů, možnosti rozvoje dovedností, sebereflexe a sebepoznání. Důraz je kladen na důležitost různých schopností a dovedností, kterými má speciální pedagog disponovat.
|
|
|
Problematika syndromu vyhoření u vychovatelů ve školních družinách
MALÁ, Blanka
Záměrem bakalářské práce je ilustrovat problematiku syndromu vyhoření ve vztahu k vychovatelkám školních družin. Její teoretickou část tvoří základní poznatky o školních družinách, vychovatelkách a příčinách zátěžových situací. Dále je zde charakterizován syndrom vyhoření, jeho příčiny, příznaky a fáze. Posledním tématem této části je supervizní seminář, jeho druhy, zaměření a charakteristika supervizora. Obsahem praktické části je shrnutí dat získaných od hlavních a dalších vychovatelek. Tímto tato část přináší možnost nahlédnout do problematiky syndromu vyhoření ve vztahu k vychovatelkám školních družin. Předkládá zde zjištění ohledně informovanosti a prevence vychovatelek, vztahující se k fenoménu vyhoření.
|
|
|
Riziko moci v pomáhajících profesích
BÁRTEK, Lukáš
Práce se věnuje aspektům, které mohou představovat určité ?riziko? užití moci při výkonu pomáhajících profesí, přičemž se zaměřuje zejména na oblast sociální práce. V první části se práce zabývá základními pojmy, které jsou klíčové pro tuto problematiku. Věnuje pozornost moci jako takové, jejím specifikům a souvislostech v pomáhajících profesích. Dále se zaměřuje na charakteristiku pojmů jako pomáhající profese a sociální práce či na formulaci aspektů, které představují riziko nesprávného užití moci. Rovněž se věnuje tématice syndromu vyhoření, syndromu pomocníka či tématu supervize, jako oblastem, které s tématem úzce souvisí. Druhá část práce poukazuje na důležitost aplikace etiky v sociální práci a v pomáhajících profesích obecně. Vychází z hodnot, z kterých pomáhající profese vyvstávají a které jsou pro ně klíčové. Zaměřuje se na etický kodex sociálních pracovníků jako na pomůcku při řešení etických problémů a jeho opodstatnění v sociální práci. Pokouší se představit etické teorie, které jsou pro tuto oblast stěžejní a relevantní a na jejich základě dále vyvodit základní etické principy, které hrají důležitou roli v etickém zdůvodňování správného rozhodování a užívání moci v kontextu pomáhajících profesí. Cílem diplomové práce je popsat etický rámec pomáhajících profesí jako takových a následně analyzovat problém moci v pomáhajících profesích, na jehož základě formulovat základní etická východiska, která by měla být při výkonu pomáhajících profesí zohledněna.
|
host ::
RSS.